Odkud pocházejí doporučení denního příjmu? Kdy má smysl konzumovat více než 100 % referenční hodnoty příjmu? Jaká jsou maximální povolená množství? Kdy bych měl/a užívat který doplněk stravy? Co tyto pojmy znamenají? I.E...s vitamíny a jak se to dá převést na mg nebo mcg?

V následujícím blogovém příspěvku se pokusíme odpovědět na všechny tyto otázky.

Vydavatel a platnost referenčních hodnot

Pro každý mikroživin vydává řada orgánů doporučené dávkování. Skutečnost, že se tato doporučení liší 4 až 100krát (!) v závislosti na těle, jasně ukazuje, že neexistuje žádná jednotná, pevně stanovená doporučená hodnota.

Následují orgány relevantní pro region DACH a mezinárodně, které se zabývají stanovováním referenčních hodnot:

• Německá společnost pro výživu (DGE)
(Doporučení pro příjem živin; poprvé publikováno v roce 1956)
• Rakouská společnost pro výživu (ÖGE)
• Švýcarská společnost pro výzkum výživy (SGE)
• Švýcarská asociace pro výživu (SVE)
• Úřad pro potraviny a výživu (USA)
(Doporučené denní dávky (RDA); poprvé zavedeno v roce 1943)
• Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) WHO
(Příručka o lidských nutričních potřebách)
• Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)od roku 2003

--> Doporučení se liší faktorem 4–100 v závislosti na komisi!

Příklady referenčních hodnot pro ženy středního věku:

(Zdroj: https://www.dge.de/wissenschaft/referenzwerte/tool/)

Tyto orgány při stanovování referenčních hodnot vycházejí z určitých předpokladů. Referenční hodnoty (například hodnoty Německé společnosti pro výživu (DGE)) platí pouze pro:

• Průměrná potřeba (dle odhadů, průzkumů, studií)
  • zdravých lidí
  • s průměrným životním stylem
  • bez zvláštní zátěže
• Předcházení nedostatku jako cílová proměnná
• Neplatí pro
  • Lidé s břemeny
  • Nemocný
• Bez zohlednění proměnných
  • Individuální potřeby (ne Gaussovo normální rozdělení)
  • Potřeby na základě věku, pohlaví a fyzické výkonnosti
  • Zvýšená potřeba (z.B(např. každodenní stres, nemoc)
  • Snížený příjem

Německá společnost pro výživu (DGE) vysvětluje „průměrný životní styl“ s ohledem na výživu takto:

• „5x denně ovoce a zeleninu, včetně 3 porcí s 375 g zeleniny a 2 porcí s 250–300 g ovoce – nejlépe čerstvého!“
• „Pro rizikové osoby může být cílený příjem doplňků stravy prospěšný,“ z.B...u kuřáků, těhotných žen, osob na dietě na hubnutí, seniorů a osob s gastrointestinálními onemocněními.“
  (Zdroj: Annette Braun, tisková mluvčí ministerstva obrany v ÄZ 19.7.1999)

Již nyní je jasné, že takto stanovené referenční hodnoty nemohou být univerzálně platné. Například, kdo je prostý zátěží, jako je stres, toxiny z prostředí, každodenní léky atd.? Kdo je zcela „zdravý“? A v tomto případě se ani nemusí uvažovat o závažných onemocněních – i porucha malabsorpce ve střevě znamená, že se do buněk dostane pouze zlomek přijatých živin. Svou roli hraje například i často nezjištěný „tichý zánět“ (chronický zánět).Například autoimunitní onemocnění vedou ke zvýšené potřebě mikroživin.

Nepopiratelně zvýšené potřeby starších lidí, sportovců atd. jsou ignorovány. Navíc se předpokládá normální/zdravá a vyvážená strava, což je pro většinu lidí v každodenním životě často obtížné.

Je třeba také zdůraznit, že cílem při stanovování referenčních hodnot je vždy pouze vyhnutí se příznakům nedostatku. D.hČistě preventivní aspekt. Je tedy zřejmé, že terapeutické použití mikroživin nebo doplnění nízkých zásob živin musí logicky vzato vždy zahrnovat dávkování nad stanovené referenční hodnoty.

// Všechna oficiální doporučení pro denní příjem živin se vztahují na zdravé, normální jedince bez rizikových faktorů a s plnými zásobami mikroživin! //

BfR – Doporučení pro maximální limity (2018)

Kromě doporučených referenčních hodnot, které si každý orgán individuálně stanoví na základě výše uvedených předpokladů a řídí se preventivním principem udržování zdraví, existují také orgány, které se zabývají stanovením maximálních limitů pro mikroživiny. V Německu je to Federální institut pro posuzování rizik (BfR), který odvozuje maximální limity na základě tří parametrů:

• Tolerovatelný maximální denní příjem (UL)
• Příjem množství prostřednictvím běžné stravy
• Referenční hodnoty příjmu (doporučené množství pro denní příjem)

Bezpečná hladina příjmu doplňků stravy (včetně obohacených potravin) se odvozuje následovně:

• Tolerovatelný maximální denní příjem (UL) mínus příjem živin z běžné stravy (referenční hodnota) = Bezpečný příjem
• D.hPokud není referenční hodnoty dosaženo stravou, může být dávka doplňku stravy vyšší, případně až do maximálního denního příjmu (UL)!

Doporučení BfR pro maximální úroveň
(K 16. březnu)2021)

&	Doplněk stravy	Potraviny &a nápoje
Vitamín A	0,2 mg	1 mg
Vitamín B3	160 mg	47 mg
Vitamín B6	3,5 mg	1,08 mg
Vitamín B12	25 mcg	7,6 mcg
Kyselina listová	200 (400) mcg	-
Vitamín C	250 mg	76 mg
Vitamín D	20 mcg (800 IU)	-
Vitamín E	30 mg	9 mg
Vitamín K1 + K2	80 + 25 mcg	-
Vitamín B1, B2, kyselina pantothenová, biotin	Bez omezení	Bez omezení
chrom	60 mcg	19 mcg
fluorid	-	-
železo	6 mg	-
jód	100 (150) mcg	Sůl 2500 mcg/100 g
měď	1 mg	-
mangan	0,5 mg	-
molybden	80 mcg	24 mcg
selen	45 mcg	-
zinek	6,5 mg	-
Vápník	500 mg	120 mg/100 ml
chlorid	-	-
draslík	500 mg	-
hořčík	250 mg	39 mg
sodík	-	-
fosfor	-	-

Rizika předávkování

• Vitamíny Dávkování je obvykle poměrně vysoké a široké
  • Vitamíny rozpustné ve vodě (B, C): d.R.Nehrozí žádné riziko předávkování, protože zvýšené množství se jednoduše vylučuje ledvinami/močí.
  • Vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K): Riziko hypervitaminózy u
    • A (25 000 – 83 000 IU)
    • β-karoten (kuřáci) &(l; 15 mg)
      (v případě velmi jednostranné diety) &dopoledne; vysoký příjem prostřednictvím přípravků)
    • D (pouze při vysokých hladinách od cca 150 ng/ml a výše)
    • Vit. B3 (pouze při vysokém příjmu 1-2 g/den)
  • minerály &a stopové prvky Dávkování je třeba používat opatrně (úzké terapeutické rozmezí)&
    • Ve velkém množství: Všechny toxické
    • Střední riziko: vápník, hořčík, jód (faktor UR/RAD = 5–100)
    • Zvýšené riziko: Železo, fosfor, zinek, selen (faktor UL/RDA) < 5)
    • V podstatě toxické: z.BRtuť, kadmium
      
      
      

Stejně jako u stanovení referenčních hodnot existují mezi jednotlivými zeměmi značné odchylky i v maximálních úrovních – a je zřejmé, že Německo patří v tomto ohledu k těm, kteří to nejhůře dodržují. i.d.Rje hluboko pod hodnotami sousedních evropských zemí (Zdroj: https://www.verbraucherzentrale.nrw/sites/default/files/2021-04/Hoechstmengen_Europa_April%202021.pdf):

Následující obrázek znázorňuje doporučený příjem a maximální příjem (UL). Princip spočívá v tom, že dávkování v souladu s doporučeným příjmem (to je „100% NRV“ na etiketách produktů doplňků stravy) je dostatečné k udržení dobrého zdraví. d.hPrevence u zdravých lidí bez zvláštního stresu a s plnými zásobami mikroživin.

Nad doporučenou hranicí „100 % referenční hodnoty příjmu“ se pozornost zpočátku přesouvá na prevenci, za předpokladu, že zásoby živin nejsou plně doplněny a/nebo existují specifické zdravotní problémy. Další zvyšování dávky až na definovaný maximální příjem (UL) pak vede k terapeutickému rozmezí aplikace. d.hpoužití mikroživin pro (doprovodnou) terapii již manifestovaného onemocnění.

D.hV praxi se dávkování musí upravovat individuálně podle…

• Oblast použití (primární, sekundární prevence, terapie, následná péče)
• Indikace (z.BZávažnost onemocnění)
• Mono nebo kombinované podávání (kombinace snižuje jednotlivou dávku)
• Skupina látek (z.B(U vitamínů rozpustných ve vodě je dávkovací rozmezí poměrně široké, zatímco u vitamínů rozpustných v tucích je poměrně úzké.)
• Věk, pohlaví, situace (z.BTěhotenství)
• Doporučení (studie, literatura, DGE atd.)
• Laboratorní hodnoty (hladiny látek a markerů)
  • Nízké normální zatížení (z.B(Prevence): Nízké normální hladiny látky obvykle postačují
  • Vysoký stres, vysoká rizika, pokročilé nebo těžké onemocnění: Obvykle jsou vyžadovány vyšší hladiny látek.
  • Nízké počáteční hladiny látky: Obvykle vysoké (možná vysoké) hladiny.parenterální) dávkování
    
    
    

Praktické „pravidlo“ pro dávkování ortomolekulárních látek

• Prevence nedostatků
  • Obvyklá doporučení RDA/DGE pro jednorázovou dávku
• Preventivní zaměření
  • obvykle až 3krát vyšší než doporučená denní dávka (RDA/DGE)
  • Příklad doporučeného denního příjmu vitamínu C „pro prevenci nemocí“:
    • Pro dospělé: Denní příjem 100 mg dle Německé nutriční společnosti (DGE).
    • Pro primáty v zajetí: Denní příjem 55 mg vitamínu C/kg tělesné hmotnosti (!) à Pro osobu vážící 70 kg by to bylo 3850 mg denně (!).
  • Terapeutické použití &a cílené doplňky
    • Vysoké dávky jednotlivých látek

Zohlednění proměnných biologické dostupnosti

• Nakonec nezáleží na podané dávce, ale na tom, co se do těla skutečně dostane!
• Zásadně odlišná biologická dostupnost jednotlivých látek
• Různá biologická dostupnost a složení jednotlivých přípravků
• Doba dodání (z.B(Interakce, tučná jídla)
• Individuálně se liší trávicí a absorpční kapacita
• Funkce metabolismu a střev (trávení, vstřebávání)
• Následek:
  • Dávkování na základě hladin v krvi (žádné fixní dávky)
  • Důsledky pro prevenci a preventivní studie (!)
    • Při zvýšeném příjmu vysokých hladin v krvi nebyly pozorovány žádné pozitivní účinky.
    • v případech nízkých hladin v krvi, nízké biologické dostupnosti a
      Dysfunkce (z.BVyšší dávky jsou potřebné při střevních potížích.

Obecná doporučení pro dobu příjmu důležitých mikroživin

• Vitamíny
  • Vitamíny rozpustné ve vodě, zejména ve vyšších dávkách, by měly být rozděleny do několika dávek (podávejte před jídlem).
  • Vitamíny rozpustné v tucích podávejte v jedné dávce (s jídlem)/Pozor: Benfotiamin (vitamin B1) je rozpustný v tucích!
  • Přidávejte do jídel kombinace vitamínů rozpustných ve vodě a tucích.
• Minerály a stopové prvky
  • Zejména při vyšších dávkách je třeba rozlišovat mezi zinkem, železem, mědí, vápníkem,
    přípravky manganu, hořčíku a fluoru, jakož i mezi těmito látkami a
    chelatační činidla (z.B. kyselina α-lipoová) a Interval přibližně 2 hodiny, případně rozdělený do několika dávek. doporučeno

Doporučení	Příklady látek
Před jídlem	Vitamíny skupiny B, vitamín C
Během jídla nebo bezprostředně po něm (např.z.B(kvůli žaludeční kyselině)	Vápník (možná večer), hořčík, Jód, mangan, molybden, Selen (seleničitan sodný bez vitamínu C), Sekundární rostlinné sloučeniny
Během jídla nebo bezprostředně po něm (např.v.a.(kvůli rozpustnosti v tucích)	Vitamíny A, D, E, K, karotenoidy nenasycené mastné kyseliny, Kurkumin
Na lačný žaludek nebo bez ohledu na jídlo (kvůli možnému omezení absorpce způsobenému (Nutriční složky)	Draslík, chrom, Měď (ne nalačno), Zinek (možná večer), Železo (s vitamínem C), Aminokyseliny (nejlépe užívat ráno na lačný žaludek)
Mezi jídly	Proteázy

Biologické aktivity vitaminových forem: Přepočet IU/mg nebo mcg

vitamín	Podkladová hodnota	Odpovídající biologická aktivita obsažené v
Vitamín A	1 mg vitamínu A 1 IU vitamínu A 1 mg provitaminu A	1 mg retinolu (definice) = „ekvivalent retinolu“ 1,147 mg acetátu vitaminu A (=retinylacetát) 1,833 vitamin A palmitát (=retinyl palmitát) 3333 IU vitamínu A 6 mg provitaminu A 0,3 µg retinolu (definice) = vitamín A 1,8 µg provitaminu A 1 mg β-karotenu (definice) popř 2 mg dalších aktivních karotenoidů s obsahem provitaminu A
Vitamín D	1 mg cholekalciferolu/D3 1 IU vitamínu D	40 milionů IU vitamínu D 0,025 ug Cholekalciferol (definice) = vitamín D3
Vitamín E	1 mg vitamínu E 1 IU vitamínu E	1 mg RRR-α-Tokoferol (definice) = d-α-Toc. 1,1 mg RRR-α-tokoferol acetátu 1,36 mg dl-α-tokoferolu (definice) = all-rac-Toc. 1,49 mg dl-α-tokoferol acetátu 1,49 IU vitamínu E 1 mg dl-α-tokoferol acetátu (definice) 0,91 mg dl-α-tokoferolu 0,74 mg RRR-α-tokoferol acetátu 0,67 mg RRR-α-tokoferolu

vitamín	Podkladová hodnota	Odpovídající biologická aktivita je obsažena v
Vitamín B1	1 mg vitamínu B1 (thiamin)	1,32 mg thiamin hydrochloridu DAB 1,27 mg bezvodého thiamin hydrochloridu 1,24 thiaminmononitrát DAB 1,23 mg bezvodého thiaminmononitrátu
Vitamín B2	1 mg vitamínu B2 (riboflavin)	1,42 mg riboflavin 5'-fosfát Na dihydrát DAB 1,32 mg sušeného riboflavin-5'-fosfátu-Na
Vitamín B6	1 mg vitamínu B6 (pyridoxin)	1,22 mg pyridoxin hydrochloridu DAB
kyselina pantothenová	1 mg kyseliny pantothenové	1,11 mg D-pantothenátu vápenatého DAB 1,09 mg sušeného D-pantothenátu vápenatého 0,85 mg D-panthenolu DAB
Vitamín C	1 mg vitamínu C	1 mg kyseliny askorbové DAB 1,12 mg askorbátu sodného USP 1,21 mg askorbátu vápenatého USP 2,36 mg askorbylpalmitátu DAB